Hola, v tomto postu jsem se snažil být velice konkrétní. Je ode mě trošku podraz, že narušuju potenciálním návštěvníkům Leuvenu, popř. Belgie, ten krásně rozmanitý proces poznávání nového kraje. Proto jsem svou konkretnost koncentroval na věci, o kterých si myslím, že bych je rád věděl, než jsem sem přijel. Možná jsem jen špatně analyzoval hypotetickou alternativní minulost a ve skutečnosti bych nic takového vědět nechtěl. Tak či onak se soustředím na záležitosti, které ovlivňují finanční potenciál jedince a nebo jejichž alternativní provedení v době začátku pobytu může mít vliv na kvalitu života po jeho zbytek (pobytu).
Snažil jsem se moc neopakovat informace, které člověk může vyčíst z univerzitních nebo jiných snadno dostupných zdrojů. Pokud píšu něco zjevného, asi mi to přišlo důležité. Ale to je jen můj názor, jako všechno ostatní níže.
Docela důležité mi přijde sehnat si bydlení předem. Vyžaduje to netriviální snahu, krom toho, že na to nesmíte zapomenout, je třeba to pak i realizovat. Budete nejspíš muset telefonovat. Něktěrí lidé nebudou umět moc anglicky. Vypadá to jako že se vyplatí to nechat na dobu popříjezdovou, ale to si myslím, že není dobré rozhodnutí. Telefonování se dá zvládnout, lidi na druhé straně většinou mají stejný zájem, jako vy. Belgie má předčíslí +32 a za něj patří telefonní číslo bez úvodní nuly. Problém s komunikací se dá redukovat na problém diktování emailu. Nizozemský spelling je dost podobný tomu českému, až na pár výjimek, takže to může být dost lepší volba, než s anglicky nemluvícím člověkem používat anglický spelling jako komunikační protokol. Většina lidí, řekbych, ale anglicky umět bude.
Pokud se bydlení nepodaří sehnat, situace se může zdát ze začátku dost stresující. Na první dny si zahraniční studenti typicky bookují studentské hostely. Přebýval jsem v Blauwputu za nádražím. Je to velmi příjemný hostel, ale byl jsem na pokoji s dalšími 5 lidmi. Nebo si zacouchserfujte a bude to o dvacet euro na noc levnější. Důležité po octnutí se v situaci, kdy jste kdesi v Belgii a nemáte kde bydlet, je situaci přijmout s klidem. Fakt je takový, že v Leuvenu je hodně bytů k pronájmu a neřekl bych, že by bylo reálné zůstat homeless po celý semestr. Přijel jsem k začátku měsíce na EILC kurz a všechny byty byly rozebrané. Většina volných byla buď za ceny přesahující 400 a někdy i 500 euro za pokoj (ne za studio) a nebo byla kdesi daleko od města. A nebo něco jiného. Nabídky se ale objevují postupně a plynule.
Doporučuju tedy počítat s guest housingem (hostelem) na minimálně pět dnů po příjezdu. Ještě více doporučuju se téhle situaci vyhnout.
V Leuvenu všichni jezdí na kole a pro ten správný pocit ze života to doporučuju všem, kdož nejsou odpůrci cyklistiky. Na půl roku nebo rok se dá půjčit kolo z Vela, neziskovky, která levně půjčuje stará kola. Všechna jezdí, jak mají, mají světlo a ten nejlepší zámek, který radí použivat lokální policie ve svém zábavnem pdf. Za 56 na šest, nebo 65 na víc měsíců a zálohu 70 euro dostanete poměrně jeté kolo, které bude mít nejspíš jen jednu rychlost a moc chlapů a ženských na něj nesbalíte.
Nebo si můžete kolo koupit. Je to levnější a kolo bude s největší pravděpodobností o dost lepší, ale pokud se něco pokazí, asi vám to nikdo zadarmo neopraví. Je tu ale možnost zajít do Vela, dát jim 2 eura, a můžete si vesele opravovat s použitím jejich vybavení. Nebo ho prostě dáte do servisu.
Ceny kol jsem příliš nesledoval, ale co mi prošlo okem, byly někde od 40 euro za (neveloidní) kolo. Prodat ho pak můžete za cenu asi dost závislou na tom, kdy se ho budete zbavovat. Pokud to bude kolo za 40 euro, můžete ho po zkouškovém hodit do řeky a stejně to bude výhodnější, než Velo. Ale mimochodem, nic proti Velu. Všechno funguje, když nefungovalo, opravili v rámci jednoho dne. Je to určitě ta jednodušší cesta.
Bacha na značky. Člověk rychle podlehne kouzlu jednoduchého života lovaňského cyklisty, ale to nic nemění na faktu, že lokální cajti nemají rádi cyklisty v jednosměrkách. A zákazech vjezdu. Aby to nebylo moc jednoduché, většina zákazů má výjimku pro kola (tip: uitgezonderd).
Jo, a kolo prý zamykat i když jde člověk pryč jen na nekonečně krátký okamžik.
Belgie je malá, ale na kole (zvlášt, když je z Vela) se všude dostat nedá, a tak se člověk poohlíží po alternativním dopravním prostředku. Motto: vlaky jsou drahé! Ano, na tom něco je. Běžný lístek je drahý i na krátké vzdálenosti. Cesta mezi dvěma stanicema malého města vyjde skoro na 2 eura. Cesta z Leuvenu do Bruselu 5,4. Je tady ale Go Pass, takže pokud je vám pod 26, můžete z místa A do místa B za 5 euro. Pro cestu z B do A je potřeba další lístek. Kupuje se to za 50 euro na 10 jízd a je to nevázané na člověka. Existuje i sleva pro lidi starší, není zas o tolik dražší.
Nevadí-li vám ale cesta linkovým autobusem, dá se ušetřit. Cesta z Leuvenu do Bruselu za 3, v noci za 2 eura. Je tu trochu problém, když cestujete mezi Valonií a Flandry, koupě lístku u řidiče ale funguje vždycky. Na autobusy se mává a ... no, nebudu kazit všechnu radost z objevování :)
Ještě btw, na cestu zahrnující jako koncovou zastávku letištní zónu se aplikuje přirážka. Pokud cestujete s Go Passem, správně byste si měli za příplatek koupit kus papíru (Diabolo toeslag), který onen příplatek zhmotňuje. Pokud ale máte češství v krvi, prostě si napište do Go Passu zastávku za (před) letištěm.
Byty nebývají moc vybavené. A i pokud jste vášnivými minimalisty, dost možná budete potřebovat koupit nějaké věci. Věci se prodávají v bazaru Spit, který se fyzicky nachází vedle budovy Velo (Heverlee). Bazar je velký, nabízí oblečení, nábytek, elektroniku, hračky, nádobí a všechno ostatní.
Pak je tady facebook a skupina Leuven Junk Shop. Traffic je docela solidní, ceny při zemi.
Až nastane konec času pro věci, je možnost zajít zpátky do Spitu, nebo se s nima předem domluvit a oni si vaše věci odvezou.
Ostatní věci, které se kupují periodicky, jako jídlo, filtry na kávu a toaletní papír tady najdete všude možně. Levné jsou diskonty Lidl a Aldi. Aldi možná kousek levnější, a vypadá to tam jako něco mezi Jednotou, čekárnou u doktora a Lídlem. Další popstore je Colruyt, něco na styl Makra, znáte to? Velké balení za málo peněz, velký výběr a tlusté fronty. Umíte-li plánovat a kontrolovat vztek při řízení jejich špatných vozíku, může to být to pravé!
Ostatní obchody jsou spíš dražší. Mi se líbí Delhaize ("naše" bývalá Delvita), protože mají husté věci.
Tohle je asi na každém z nás. První quest je ale vůbec školu najít. Budovy jsou po celém městě a v kampusu Heverlee, což je o kousek dál, než celé město (malý kousek). Budovy nejsou označené příliš dobře, někdy vůbec. Chtělo to několikanásobně více času, než jsem čekal, je najít. Je to zajisté individuální, ale stejně cítím nutkání předat zkušenost, že hledání univerzitních budov připomíná táborovou bojovku. Další problém je, že (setkal sem se s tím hlavně v Heverlee) google mapy nejsou moc spolehlivý zdroj informací. Patrně z důvodu nezadaného čísla ulice v systému mě odkázaly na úplně jinou ulici, několik stovek metrů vedle. Osvědčilo se mi používání Openstreetmap. Navíc kampus Heverlee jsou placaté budovy v pololese, tak není problém chytat GPS.
V Belgii je dráž, ale není to extrémní. Snažil jsem se během krátkého období trackovat peníze za jídlo a udělat si představu, kolik toho v reálu utrácím. Nejlevnější jídlo v menze je za 3,1 euro, nejdražší kolem 8. Levné jídlo není horší, než ostatní. Bývá to výžívné a ve srovnání s českem i chutné a obecně více vypadající, jako jídlo.
Kebaby jsou cca od 3,5 eur. Lokální lid požírá na oběd broodjes, takové hodně vytuněné bagety. Ty jsou od tří eur, v menze je mají taky, tuším, že levněji.
Vaření v kuchyni je pochopitelně nejlevnější. Během testovacího období osmi dnů vaření obědů doma, jsem skončil s průměrnou cenou 1.9 euro za jídlo. Často jsem toho ale uvařil více, takže by ta jídla šla rozdělit na víc dní. U večeří jsem skončil s cenou něco pod euro za večeři (0.85), ale to se docela blbě určuje, navíc vzorek byl divný. Co se obědů týče, jedl jsem tohle.
To bude nejspíš vše, co jsem chtěl sdělit.